Architektura | Architektonický blog

Lineární stavba na okraji města představuje novou hranici pro zástavbu. V lineární kompaktní struktuře je program uspořádán podle věku dětí.

Do budovy ze sedmdesátých let se při rekonstrukci musely vejít 2 základní školy, 2 mateřské školy a 2 tělocvičny-což byl ve středu města náročný úkol. Původní otevřený dvůr je zastřešen a stal se srdcem školy. Obě školy se vzájemně prolínají a v interiéru jsou odděleny jen barevně. Modrá pro školu Willibrord, oranžová pro Jan Prins školu a zelená pro společné prostory

Kočovná hudební akademie loni sídlila v Madridu-v projektu od španělských architektů Langarita-Navarro arquitectos našly přístřeší desítky hudebníků, producentů.

Blízko jezer Osterbro se rozšiřovala budova školy v Kodani podle projektu architektů Dorte Mandrup.

Hlavní budova školy byla zapuštěna oproti uliční frontě, tento zub nová dostavba vyrovnává. 

Sousední budovy mají rozdílné měřítko, architekti zvolili cestu nenapodobovat ani jednu stranu proluky 

a dostavba působí jako samostatný element.

Stavba, která vyhrála loňskou německou cenu za použití pozinkované oceli v architektuře, doplňuje stávající školu o mensu a nové učebny. Přízemní mensa se otevírá velkým oknem na školní dvůr, učebny jsou v dalším patře otočené jiným směrem, tak aby se oba provozy nerušily.

Pro výuku a skladování chemikálií pro univerzitu Alcalá navrhli španělští architekti budovu, která se uzavírá před okolím kovovým pláštěm. Osvětlení je řešeno pomocí vnitřních atrií, která jsou schována za fasádou z pozinkované oceli.

Na strmém svahu jsou jako talíře vyrovnaná jednotlivá patra kulinářského centra, kolem kterých obíhají balkony. Budova je ve tvaru U a v jejím centru je vnitřní dvůr, který postupně klesá a ústí na terase ve spodním patře. 

Jednoduché půdorysné schema je jasně čitelné z barevnosti budovy, vyrovnané jednotlivé třídy barevně odlišené logicky propojuje křídlo se společným provozem. 

Na hranici průmyslové zóny a nové obytné oblasti se klikatí jasně žlutá školka. Organický půdorys utváří zajímavé vnitřní dvory a interiérové vazby. Opravdu zajímavý půdorys tvoří prostor pro 6 skupin dětí mají společné centrální místo, kde mohou vzájemně sppracovat, jíst a hrát si na hřišti.

Nová školní budova ROC Mondriaan se nachází na úzkém pozemku mezi rušnou železniční tratí v Haagu HS a Waldorp ulici. Budova s výraznou geometrií a barevností fasády, která odkazuje i na interiér školy v duchu Mondriaanových struktur.

Kanadští architekti renovují školní dvory, využívají k tomu výraznou grafiku, podporují dětskou hru a představivost a organizují prostor.

Čtyři hmoty budov-stará základní škola s halou, nová střední škola s víceúčelovým sálem –uzavírají společný centrální prostor. Ústřední prostor má dvě funkce: hřiště a sportoviště a nový společenský prostor, sloužící celé obci nepříklad k pořádání slavností. Víceúčelový sál se jednou stranou může otevřít do tohoto nádvoří a vzniká tak scéna pod širým nebem.

Bílá stěna v rohu s malou věžičkou ohraničovala bývalý vojenský prostor. Barevné panely pomalu vedou návštěvníka dovnitř nádvoří a odhalují mu nové využití. Mateřská školka je pro tři třídy, uzpůsobené podle předpisů i představ učitelů o využití prostoru. Jídelna má samostatný provoz a v době, kdy je školka zavřená slouží kolemdoucím jako restaurace- i s venkovním posezením.

Ovál o průměru 183 metrů v sobě a na sobě poskytuje plný komfort pro 500 dětí. Funguje jako malá vesnice. Přes hmotu domu nechali architekti prorůstat vysoké stromy.

Prefabrikovaná stavba pomáhá dočasně překonat nouzi o přednáškové sály univerzity v Barceloně. Vedle historicky cenné budovy chtěli architekti umístit transparentní a jednoduchou stavbu z modrého polykarbonátu a skla. Bodova složená z modulů byla z velké části vyrobena v továrně a na místě během 5ti měsíců dokončena, kromě toho zvyšuje průmyslové provedení přesnost detailů.

V rámci biomedicínského kampusu Berlín-Buch se podél lesa krotí skleněné fasády výzkumného centra. Skleněné fasády jsou děleny vertikálními prvky a prosvětlují kanceláře vědců.  Vnitřek budovy sjednocuje vnitřní hala s otevřeným schodištěm.

Přístavba k základní škole v rakouské vesnici byla vtěsnána na malou parcelu u původní školy. Objekt obsahuje čtyři nové třídy, tělocvičnu a halu, která slouží jako víceúčelový prostor. Při návrhu byl kladen důraz na dostatečné prosvětlení jak tříd, tak tělocvičny, do které je přivedeno světlo ze vzniklého atria. 

Školka na západním svahu údolí Aburrá citlivě zasazena do terénu, buňky jednotlivých tříd se otáčí okolo společného dvoru, který je z části kryt betonovým podloubím. Vně budovy má každá třída svou zahrádku. Společné vnitřní prostory a zázemí jsou umístěny v patř, které je z části skryté ve svahu.

Fasáda z rezavých prutů stíní velkým proskleným plochám podélné budovy autoškoly. Na přilehlém prostoru byly vybudovány zkušební dráhy pro začínající řidiče.

Nová škola vyrostla na chudém předměstí Santa Marty v Kolumbii- jako nová šance dětem na vzdělání. Opakující se tři hlavní hmoty jsou spojené společným dvorem. Moduly jsou flexibilní a závisí na jejich spojení s vnějším prostředím.

Mezi ulicemi Avenue a Calle de Vallbona Vallcivera v Barceloně vznikla nová knihovna, stojí v příkrém svahu a její dvoupodlažní hmota je vsazena do terénu, tak že zelený svah přebíhá na její střechu.

Do projektu byli ve velkém zapojeny děti, podíleli se jak na samotném návrhu - architekti je nechali stavět z lega modýlky školky, tak na podobě fasády, na které jsou z lega vyvedené jejich obrázky. Samotná stavba má dřevěnou konstrukci - ze vnitř je parozábrana, zateplení minerální vatou, z exteriéru je obklad z vláknocementových desek na které jsou přilepené lego kostky(asi 1,2 milionu)- ty jsou ošetřeny proti změně UV zářením a proti grafity.

Interiér přetékající barvami a barevným světlem procházejícím přes kruhová okna. Dostatečné denní osvětlení je vyřešeno polykarbonátovými panely v horní části zdi. Podlahy i zdi v interiéru jsou obloženy vynilovými plovoucími podlahami- tím je ve výšce 1,30metrů nad zemí oddělen svět dětí od světa dospělých.

Kvádrvou hmotu danou zastavovacím plánem naplnili architekti jasnou strukturou se strukturouvanou skleněnou fasádou a s vnitřím dvorem, který osvětluje místnosti uvnitř dispozice. Interiéru vládne jasná bílá a žlutá, které od sebe oddělují prostory pro výuku a volný čas mezi hodinami.

Hned vedle stávající školy a školky v obytné čtvrti Viladecans v Barceloně je z jedné strany do terénu vsazená mateřská školka, z druhé strany je chráněná betonovou zdí.

Architekti vytvořili pro děti jedinečný flexibilní prostor, který umožňuje různá uspořádání s různým stupněm propojení jednotlivých tříd. Každá třída má dvě posuvné stěny. Interiér je plný různých schovávaček a prolézaček.

Mezi stromy nedaleko města Weert s interiérem zaplaveným světlem, stojí multifunkční budova školy, která pojme 1400 žáků- na úrovni střední školy, přípravky na vysokou a tří vyšší odborné školy. Uvnitř se také skrývají multifunkční sportovní hala a městská sportovní hala.

Přístavba k rozrůstající se škole s barevnou fasádou vyniká z viktoriánské zástavby. Budova je inspirativní a má motivovat děti ke vzdělání.

Do rušné ulice v Lille se nová střední škola obrací proskleným hlavním sálem, tím obohacuje veřejný prostor a stává se výrazným prvkem příměstské čtvrti. Lícové zdivo změkčuje celou hmotu a různě veliká okna doplňují třídy o výhledy do města jako obrazy na zdi.

Projekt navazuje na rekonstrukci starého nádraží z počátku dvacátého století. Bodova dostala nejen novou fasádu ale i novou funkci a kulturní identitu. Po celé ploše fasády i na střeše jsou použity dřevěné lamely.

Nová fakulta Bocconi University vyhrála díky svému silnému konceptu cenu “World Building of the Year 2008". Budova z pohledového betonu je vkusně začleněna do současné zástavby a přesto tvoří dominantu. Velmi kladně se hodnotí vnitřní zónování objektu se třemi podzemními podlažími věnovanými přednáškovým a divadelním sálům a zkušebnám. Světlo do nižších prostor proniká přes transparentní kanceláře, které představují filtr mezi vnějším a vnitřním prostředím.

Nová budova pro univerzitu v malém přímořském městečku navazuje na původní komlex a rozšiřuje jej o nové kanceláře a učebny. Hlavní dominantou interiéru je zelené schodiště spojující jednotlivá podlaží, šplhající až do posledního patra, kde se nachází velká střešní terasa s výhledem na fjord.

Knihovna s vertikálním schématem umožnila prostor zhutnit kolem centrálního jádra a minimalizovat déklu cest v budově- k tomu přispěl i otevřený půdorys.

Jasná monolitická forma z pohledového betonu v sobě skrývá mediatéku a posluchárny, o ty se rozšířila pedagogické fakulta z roku 1994. Nová budovy vychází z původní, jak materiálem, tak jasně vyřezávanými okny.

Budova školy a tělocvičny vytváří mezi sebou školní nádvoří, které je daleko od silnice a dovoluje tak obci pořádat společenské akce. Plášť budov je z kovu a kovové lamely sjednocují obě budovy- kdy každá z nich má jiné potřeby na velikosti oken.

Škola potažená kobercem umělého trávníku - budovy vymezují uprostřed hlavní prostor, který má být hřištěm a místem pro výuku venku. Zelený koberec slouží i k utlumení hluku unikajícího do okolí.

Další veselá rekonstrukce školy z dílny Baupiloten, kteří s velkou hravostí utvářejí prostor po děti. Prolázačky, skryté kouty, možnost přetvářet a dotvářet prostor samotnými dětmi.

Nové prostory základní školy jsou zasazené do svahu nad starou budovou. Nová hmota- včleněná do topografie- má sloužit i jako ochrana před lavinami. Obě budovy jsou spojené krčkem, který probíhá nad venkovním hřištěm. Hladká hliníková fasáda zamlženě odráží okolní krajinu.

Nová školka o šesti třídách má originální fasádu z barevných trubic. Uvnitř barevného kvádru jsou dvory, do kterých se obracejí třídy svými prosklenými plochami. Zázemí zde nalezlo 82 dětí.

V obvodových rámech ukotvená velkoplošná skla za sebou skrývají laboratoře kantonové školy ve švýcarském Churu. Z venku vypadá hmota vzdušně a v oknech se odráží barvy přírody. Naproti tomu interiér budovy nepřítomností barev podtrhuje atmosferu laboratoří. 

Školka s hravým a bervným interiérem. Do školky vstupujeme přes předzahradu, hned za vstupem se nachází víceúčelový prosotor, který je osvětlen řadou barevných světlíků.

Hravá a barevná fasáda mateřské školky, kterou proměňují samotné děti.

Škola na čtvercovém půdoryse se středním dvorem, který je funkčním i faktickým středem budovy.

Důmyslně a především hravě řešený interiér odpočinkové zóny základní školy v Berlíně. Barvy, schovávačky, prolézačky mají podporovat aktivitu, orientaci, sociální harmonii a komunikaci mezi dětmi.

Komplex je navržen z více budov, díky tomu vznikají mezi nimi různé prostory, což umožňuje spojení života ve škole i na dvorech.

Úkolem architektů bylo rozšířit areál školy (1960 Dolf Schnebli) o 15 dalších učeben a rozšířit tělocvičnu.

Budova architektury je součástí širšího komplexu univerzitních budov. Komplex leží (dokončení plánováno 2014) nedaleko centra Umea  v bývalém průmyslovém areálu. Pomocí clony v podobě dřevěné obálky, integrovaného vytápění, topení a osvětlení má budova pouze 50 procentní spotřebu energie.

Výherci New York Chapter’s Design Award 2011.

"Tekoucí organický" prostor polytechnické školy v Lausanne uzavřený na půdorysu čtverce.

Lineární stavba na okraji města představuje novou hranici pro zástavbu. V lineární kompaktní struktuře je program uspořádán podle věku dětí.

Do budovy ze sedmdesátých let se při rekonstrukci musely vejít 2 základní školy, 2 mateřské školy a 2 tělocvičny-což byl ve středu města náročný úkol. Původní otevřený dvůr je zastřešen a stal se srdcem školy. Obě školy se vzájemně prolínají a v interiéru jsou odděleny jen barevně. Modrá pro školu Willibrord, oranžová pro Jan Prins školu a zelená pro společné prostory

Kočovná hudební akademie loni sídlila v Madridu-v projektu od španělských architektů Langarita-Navarro arquitectos našly přístřeší desítky hudebníků, producentů.

Blízko jezer Osterbro se rozšiřovala budova školy v Kodani podle projektu architektů Dorte Mandrup.

Hlavní budova školy byla zapuštěna oproti uliční frontě, tento zub nová dostavba vyrovnává. 

Sousední budovy mají rozdílné měřítko, architekti zvolili cestu nenapodobovat ani jednu stranu proluky 

a dostavba působí jako samostatný element.

Stavba, která vyhrála loňskou německou cenu za použití pozinkované oceli v architektuře, doplňuje stávající školu o mensu a nové učebny. Přízemní mensa se otevírá velkým oknem na školní dvůr, učebny jsou v dalším patře otočené jiným směrem, tak aby se oba provozy nerušily.

Pro výuku a skladování chemikálií pro univerzitu Alcalá navrhli španělští architekti budovu, která se uzavírá před okolím kovovým pláštěm. Osvětlení je řešeno pomocí vnitřních atrií, která jsou schována za fasádou z pozinkované oceli.

Na strmém svahu jsou jako talíře vyrovnaná jednotlivá patra kulinářského centra, kolem kterých obíhají balkony. Budova je ve tvaru U a v jejím centru je vnitřní dvůr, který postupně klesá a ústí na terase ve spodním patře. 

Jednoduché půdorysné schema je jasně čitelné z barevnosti budovy, vyrovnané jednotlivé třídy barevně odlišené logicky propojuje křídlo se společným provozem. 

Na hranici průmyslové zóny a nové obytné oblasti se klikatí jasně žlutá školka. Organický půdorys utváří zajímavé vnitřní dvory a interiérové vazby. Opravdu zajímavý půdorys tvoří prostor pro 6 skupin dětí mají společné centrální místo, kde mohou vzájemně sppracovat, jíst a hrát si na hřišti.

Nová školní budova ROC Mondriaan se nachází na úzkém pozemku mezi rušnou železniční tratí v Haagu HS a Waldorp ulici. Budova s výraznou geometrií a barevností fasády, která odkazuje i na interiér školy v duchu Mondriaanových struktur.

Kanadští architekti renovují školní dvory, využívají k tomu výraznou grafiku, podporují dětskou hru a představivost a organizují prostor.

Čtyři hmoty budov-stará základní škola s halou, nová střední škola s víceúčelovým sálem –uzavírají společný centrální prostor. Ústřední prostor má dvě funkce: hřiště a sportoviště a nový společenský prostor, sloužící celé obci nepříklad k pořádání slavností. Víceúčelový sál se jednou stranou může otevřít do tohoto nádvoří a vzniká tak scéna pod širým nebem.

Bílá stěna v rohu s malou věžičkou ohraničovala bývalý vojenský prostor. Barevné panely pomalu vedou návštěvníka dovnitř nádvoří a odhalují mu nové využití. Mateřská školka je pro tři třídy, uzpůsobené podle předpisů i představ učitelů o využití prostoru. Jídelna má samostatný provoz a v době, kdy je školka zavřená slouží kolemdoucím jako restaurace- i s venkovním posezením.

Ovál o průměru 183 metrů v sobě a na sobě poskytuje plný komfort pro 500 dětí. Funguje jako malá vesnice. Přes hmotu domu nechali architekti prorůstat vysoké stromy.

Prefabrikovaná stavba pomáhá dočasně překonat nouzi o přednáškové sály univerzity v Barceloně. Vedle historicky cenné budovy chtěli architekti umístit transparentní a jednoduchou stavbu z modrého polykarbonátu a skla. Bodova složená z modulů byla z velké části vyrobena v továrně a na místě během 5ti měsíců dokončena, kromě toho zvyšuje průmyslové provedení přesnost detailů.

V rámci biomedicínského kampusu Berlín-Buch se podél lesa krotí skleněné fasády výzkumného centra. Skleněné fasády jsou děleny vertikálními prvky a prosvětlují kanceláře vědců.  Vnitřek budovy sjednocuje vnitřní hala s otevřeným schodištěm.

Přístavba k základní škole v rakouské vesnici byla vtěsnána na malou parcelu u původní školy. Objekt obsahuje čtyři nové třídy, tělocvičnu a halu, která slouží jako víceúčelový prostor. Při návrhu byl kladen důraz na dostatečné prosvětlení jak tříd, tak tělocvičny, do které je přivedeno světlo ze vzniklého atria. 

Školka na západním svahu údolí Aburrá citlivě zasazena do terénu, buňky jednotlivých tříd se otáčí okolo společného dvoru, který je z části kryt betonovým podloubím. Vně budovy má každá třída svou zahrádku. Společné vnitřní prostory a zázemí jsou umístěny v patř, které je z části skryté ve svahu.

Fasáda z rezavých prutů stíní velkým proskleným plochám podélné budovy autoškoly. Na přilehlém prostoru byly vybudovány zkušební dráhy pro začínající řidiče.

Nová škola vyrostla na chudém předměstí Santa Marty v Kolumbii- jako nová šance dětem na vzdělání. Opakující se tři hlavní hmoty jsou spojené společným dvorem. Moduly jsou flexibilní a závisí na jejich spojení s vnějším prostředím.

Mezi ulicemi Avenue a Calle de Vallbona Vallcivera v Barceloně vznikla nová knihovna, stojí v příkrém svahu a její dvoupodlažní hmota je vsazena do terénu, tak že zelený svah přebíhá na její střechu.

Do projektu byli ve velkém zapojeny děti, podíleli se jak na samotném návrhu - architekti je nechali stavět z lega modýlky školky, tak na podobě fasády, na které jsou z lega vyvedené jejich obrázky. Samotná stavba má dřevěnou konstrukci - ze vnitř je parozábrana, zateplení minerální vatou, z exteriéru je obklad z vláknocementových desek na které jsou přilepené lego kostky(asi 1,2 milionu)- ty jsou ošetřeny proti změně UV zářením a proti grafity.

Interiér přetékající barvami a barevným světlem procházejícím přes kruhová okna. Dostatečné denní osvětlení je vyřešeno polykarbonátovými panely v horní části zdi. Podlahy i zdi v interiéru jsou obloženy vynilovými plovoucími podlahami- tím je ve výšce 1,30metrů nad zemí oddělen svět dětí od světa dospělých.

Kvádrvou hmotu danou zastavovacím plánem naplnili architekti jasnou strukturou se strukturouvanou skleněnou fasádou a s vnitřím dvorem, který osvětluje místnosti uvnitř dispozice. Interiéru vládne jasná bílá a žlutá, které od sebe oddělují prostory pro výuku a volný čas mezi hodinami.

Hned vedle stávající školy a školky v obytné čtvrti Viladecans v Barceloně je z jedné strany do terénu vsazená mateřská školka, z druhé strany je chráněná betonovou zdí.

Architekti vytvořili pro děti jedinečný flexibilní prostor, který umožňuje různá uspořádání s různým stupněm propojení jednotlivých tříd. Každá třída má dvě posuvné stěny. Interiér je plný různých schovávaček a prolézaček.

Mezi stromy nedaleko města Weert s interiérem zaplaveným světlem, stojí multifunkční budova školy, která pojme 1400 žáků- na úrovni střední školy, přípravky na vysokou a tří vyšší odborné školy. Uvnitř se také skrývají multifunkční sportovní hala a městská sportovní hala.

Přístavba k rozrůstající se škole s barevnou fasádou vyniká z viktoriánské zástavby. Budova je inspirativní a má motivovat děti ke vzdělání.

Do rušné ulice v Lille se nová střední škola obrací proskleným hlavním sálem, tím obohacuje veřejný prostor a stává se výrazným prvkem příměstské čtvrti. Lícové zdivo změkčuje celou hmotu a různě veliká okna doplňují třídy o výhledy do města jako obrazy na zdi.

Projekt navazuje na rekonstrukci starého nádraží z počátku dvacátého století. Bodova dostala nejen novou fasádu ale i novou funkci a kulturní identitu. Po celé ploše fasády i na střeše jsou použity dřevěné lamely.

Nová fakulta Bocconi University vyhrála díky svému silnému konceptu cenu “World Building of the Year 2008". Budova z pohledového betonu je vkusně začleněna do současné zástavby a přesto tvoří dominantu. Velmi kladně se hodnotí vnitřní zónování objektu se třemi podzemními podlažími věnovanými přednáškovým a divadelním sálům a zkušebnám. Světlo do nižších prostor proniká přes transparentní kanceláře, které představují filtr mezi vnějším a vnitřním prostředím.

Nová budova pro univerzitu v malém přímořském městečku navazuje na původní komlex a rozšiřuje jej o nové kanceláře a učebny. Hlavní dominantou interiéru je zelené schodiště spojující jednotlivá podlaží, šplhající až do posledního patra, kde se nachází velká střešní terasa s výhledem na fjord.

Knihovna s vertikálním schématem umožnila prostor zhutnit kolem centrálního jádra a minimalizovat déklu cest v budově- k tomu přispěl i otevřený půdorys.

Jasná monolitická forma z pohledového betonu v sobě skrývá mediatéku a posluchárny, o ty se rozšířila pedagogické fakulta z roku 1994. Nová budovy vychází z původní, jak materiálem, tak jasně vyřezávanými okny.

Budova školy a tělocvičny vytváří mezi sebou školní nádvoří, které je daleko od silnice a dovoluje tak obci pořádat společenské akce. Plášť budov je z kovu a kovové lamely sjednocují obě budovy- kdy každá z nich má jiné potřeby na velikosti oken.

Škola potažená kobercem umělého trávníku - budovy vymezují uprostřed hlavní prostor, který má být hřištěm a místem pro výuku venku. Zelený koberec slouží i k utlumení hluku unikajícího do okolí.

Další veselá rekonstrukce školy z dílny Baupiloten, kteří s velkou hravostí utvářejí prostor po děti. Prolázačky, skryté kouty, možnost přetvářet a dotvářet prostor samotnými dětmi.

Nové prostory základní školy jsou zasazené do svahu nad starou budovou. Nová hmota- včleněná do topografie- má sloužit i jako ochrana před lavinami. Obě budovy jsou spojené krčkem, který probíhá nad venkovním hřištěm. Hladká hliníková fasáda zamlženě odráží okolní krajinu.

Nová školka o šesti třídách má originální fasádu z barevných trubic. Uvnitř barevného kvádru jsou dvory, do kterých se obracejí třídy svými prosklenými plochami. Zázemí zde nalezlo 82 dětí.

V obvodových rámech ukotvená velkoplošná skla za sebou skrývají laboratoře kantonové školy ve švýcarském Churu. Z venku vypadá hmota vzdušně a v oknech se odráží barvy přírody. Naproti tomu interiér budovy nepřítomností barev podtrhuje atmosferu laboratoří. 

Školka s hravým a bervným interiérem. Do školky vstupujeme přes předzahradu, hned za vstupem se nachází víceúčelový prosotor, který je osvětlen řadou barevných světlíků.

Hravá a barevná fasáda mateřské školky, kterou proměňují samotné děti.

Škola na čtvercovém půdoryse se středním dvorem, který je funkčním i faktickým středem budovy.

Důmyslně a především hravě řešený interiér odpočinkové zóny základní školy v Berlíně. Barvy, schovávačky, prolézačky mají podporovat aktivitu, orientaci, sociální harmonii a komunikaci mezi dětmi.

Komplex je navržen z více budov, díky tomu vznikají mezi nimi různé prostory, což umožňuje spojení života ve škole i na dvorech.

Úkolem architektů bylo rozšířit areál školy (1960 Dolf Schnebli) o 15 dalších učeben a rozšířit tělocvičnu.

Budova architektury je součástí širšího komplexu univerzitních budov. Komplex leží (dokončení plánováno 2014) nedaleko centra Umea  v bývalém průmyslovém areálu. Pomocí clony v podobě dřevěné obálky, integrovaného vytápění, topení a osvětlení má budova pouze 50 procentní spotřebu energie.

Výherci New York Chapter’s Design Award 2011.

"Tekoucí organický" prostor polytechnické školy v Lausanne uzavřený na půdorysu čtverce.