Architektura | Architektonický blog

Uzavřený prostor mezi třemi barokními domy v centru Ljublany otevřeli architekti do dvora, kolem kterého je seskupeno 12 bytů. Plně prosklená fasáda osvětluje byty a opticky zvětšuje vnitřní atrium.

Zajímavě pojatý městský blok, schéma názorně ukazuje práci architektů. Roztržením bloku vzniká nový městský prostor a výšková uskočení otevírají pohledy na nedaleké hory a pouštějí slunce do dvora.

Bytový dům na netradičním trojúhleníkovém půdoryse. Hmota domu je umístěna v koutě rohového pozemku tak, aby co nejvíc plochy zahrady zůstalo nezastavěno. Na každém patře je jen jeden byt, ale každé patro je řešeno půdorysně jinak.

Dům se skládá ze čtyř úrovní, ve spodní je podzemní parkovaní ve druhé a třetí je po dvou bytech a v poslením menším podlaží je byt jeden. Pomocí složité statiky a samonosných betonových desek zbavil švýcarský architekt Kerez hlavní fasády všech podpěr. To má nejen vizuální efekt, ale pomocí plného prosklení má dům velké sluneční zisky.

Z bývalé průmyslové zóny Grosvenor Dock v západním Londýně vzniká nová obytná čtrť. Dvojice budov s rytmicky členěnou kovovou fasádou s obtisklou grafikou skrývá 103 a 196 apartmánů.

Na základě plánů Ericka van Egeraata vznikl komplex se smíšenými funkcemi (kanceláře, hotely, restaurace, kina, volný čas, bydlení) na půdorysu C. Uvnitř je veřejný park, který navazuje na les na kraji města. Dům má dvě tváře, jednu uliční s městským charakterem a do parku organičtěji formovonou a plně prosklenou fasádu.

Rozlehlý dům pro seniory zahalený celý v bílém. Texturu fasády tvorí zapuštěné terasy. Jednotlivé byty jsou po vnější straně půdorysu přístupné z pavlače.

Na třech domech obytného bloku ve velmi hustě obydlené čtvri Kodaně dostali architekti z JDS úkol navrhnout tři nové apartmány a zároveň chybějící zahradu pro zbytek domu. Na střeše nových bytů vznikla svérázná krajina s travnatým kopečkem, rozhlednou, malým hřištěm a grilovací plošinou.

Dočasná stavba na okraji Amsterdamu, 335 studentských jednotek, které lze podle potřeby převést na jiné místo. Jednotlivé buňky byly prefabrikovány a s ostatními spojeny až na místě.

Dvě jasné jednoduché hmoty, dva domy v každém dva byty a jeden mezonetový byt s horním patrem otevírajícím se do střechy. Dům pomalu klesá podél vrstevnice a svým měřítkem a formou navazuje na okolní zástavbu.

Díky malé hloubce parcely zabírají jednotlivé byty celou půdorysnou plochu domu- vznikly velkorysé aprtmány o 250 metrech čtverečních. Byty mají jednu základní úroveň s obytným prostorem a dvě mezipatra s ložnicemi. Toto uspořádání se propisuje do fasády.Terasa vede kolem všech pokojů a uprostřed má rozšířenou část s vyšší světlou výškou, ve které jsou zasazeny stromy.

Spojení mezi veřejným a soukromým prostorem- klasický blok s vnitřím dvorem architekti na jedné straně zcela otevřeli a na druhé spojili podchodem dvůr s další ulicí. 

Apatrmány v akademickém areálu Melbourne. Skla zastiňují výrazné barevné slunolamy, které dynamicky člení fasádu jinak zcela strohého domu.

Mnoho dánských měst má ve svém širším centru objekt sila, který už je dlouho nevyužívaný, ale je stále dominantním prvkem města. Toto silo bylo přeměněmo na 21 bytů, v silu samém je umístěno schodiště a výtah a na něm jsou navěšeny prostorné byty.

10 věží se společnou základnou-320 apartmánů a obchodní pasáž v přízemí objektu. Obchodní pasáží, která vede souběžně s hlavní ulicí projdete směrem k nádraží. Celý komplex by měl fungovat jako malá obce s veškerým zázemím.

Na pozemku, který byl zastavěn klasickým domem se nyní otevírá nový dvůr, pomocí kterého jsou nové byty více prosvětleny. Bytový dům v uliční frontě doplňují tři řadové domy v zadní části pozemku.

Jednoduchá čistá stavba je zajímavá díky pravidelnému rastru vysokých okenic, které mohou být zavřené nebo otevřené ve třech polohách - 45°, 90° a 180°. Vstup je vyznačen drobným šedým schodištěm, které doplňuje parter ulice.

Velký obytný blok ve svahu na kraji čtvrti Carabanchel. Apartmány zabírají celou šířku dispozice a otevírají se na jedné straně do ulice na druhé do soukromého dvora. Dispozice bytů umožňuje nájemníkům mírnou variabilitu půdorysu.

Dům bohatý nejen svou barevností, ale i množstvím krytých teras, které jsou mezi barevnými bloky jednotlivých apartmánů (82). Uvnitř bloku je soukromý prostor pro obyvatele komplexu.

Norští architekti z Reiulf Ramstad arkitekter jsou tvůrci apartmánového komplexu v Grünerløkka- čtvrti norského hlavního města, která bývalo typickou čtvrtí dělnické třídy v 19. století. Blok budovy "K5" je vzácným příkladem, jak do industriáního prostředí zasadit citlivě nový obytný objetk.

Nedaleko nádraží Gare de Lyon, uvnitř klidné zástavby bez velkého dopravního zatížení vyrostly 2 věže, ve kterých je 62 bytů. Domy obklopuje velkorysý venkovní prostor a každý byt má velkou terasu. 

Jednoduchá a jasná struktura se snaží využívat své prostředí ke snížení spotřeby energiií. Na východní straně je galerie, která v létě slouží jako chladič - využívá principu příčného větrání. Rozdíl v teplotách na obou fasádách je 15 stupňů. Na západní straně chrání fasádu před sluncem hluboké lodžie.

Před klasickou bytovou stavbu představěli architekti ze spolupracujícíh ateliérů Gmur & Steib Architekten velkorysé balkóny- tím vnikla zajímavá struktura a byty se změněnými dispozicemi získali novou kvalitu. Balkóny jsou uzavřené za betonovou zdí a drží si tak soukromí atrií.

Čerstvě dokončený domov pro seniory- perforované stěny se vinou okolo dvoru, který slouží jako společný a společenský prostor pro obyvatele a jejich návštěvníky. Hmota je částečně zapluštěná do terénu.

Ekologicky zaměřený projekt na výstavbu bydlení pro studenty - na fasádu byly použity dřevěné panely v různých modulech.

Restrukturalizace a dostavba bytového domu z roku 1970 pod vedením francouzských architektů, kterří betonovému brutálnímu skeletu dodali barvu a eleganci v podobě pláště z eloxovaného hliníku.

Na pozemku 110 metrů čtverečních vyrostl dům s deseti byty- 2 na patro, některé byty jsou mezonetové. Rozložení bytů se přímo promítá do jižní fasády.

Sedm nových bloků pro studentské bydlení se nachází v dobře dostupné obytné čtvrti britské metropole. Zajímavě řešená fasáda, jednolůžkové pokoje s vlastní koupelnou, společné kuchyně na patře vždy pro 5 - 6 studentů. 

Na předměstí Toronta vznikají nové věže s bydlením. Pozemek na křižovatce dvou rušných ulic funguje jako orientační bod a stává se symbolem okolí. Čínští architekti rozrotovali podlaží tak, že byty mají výhledy různýmí směry.

Bytový dům stojí na pozemku na kterém město plánuje cestu, proto jsou tři spodní patra konstrukčně nezávislá na zbytku domu a později se dojde k jejich odstranění. Zatím jsou ve spodních patrech obchody a kanceláře. V horních patrech má každý byt terasu ze které je ovorem v podlaze možno se evakuovat do nižších pater.

Jižně od města Tromsø v odovodněné oblasti vznikla nová obytná čtrť přibližně s 900 byty. Vysoká hustota zalidnění a kvalitní venkovní plochy jsou hlavním mottem výstavby.

4 byty v domě, který si architekti z AFGH navrhli z části pro sebe. Surovost betonu je v interiérech změkčena světlým dřevem (prefabrikované panely), které je použito na stropy a příčky.

Bytový dům leží v historickém centru města na strmém svahu s výhledem na řeku Duoro. Záměr snížit výslednou výšku objektu a začlenit ho co nejvíce do struktury města vedl k zachování svahů a stávajícíh opěrných zdí a jejich využití pro komunikace - jako venkovní pavlače.

Ve strmém terénu jsou originálním způsobem osazeny 2 veže. V úrovni přízemí je "promenáda", ta každou věž rozděluje na dva domy a dává domu "plovoucí" charakter, to je podtrženo tím, že každá věž se o terén opírá pouze ve čtyřech bodech.

Lorcan O’Herlihy architects jsou tvůrci obytného bloku Habitat 825, ten je tvořen dvěma L, která mezi sebou mají společné prostranství. Z tohoto centrálního dvora má všech 19 bytů vstupy a tak se všichni obyvatelé domu na dvoře potkávají a oživují tento prostor.

Minivež na půdorysu 23x32 a výšky 25 metrů v sobě skrývá studenské bydlení. Apatrmány s plným prosklením nabízí hodně světla a výhledy do okolí.  Uprostřed dispozice leží atrium, kolem ktrého vedou jak vertikální tak horizontální komunikace a z něj se vstupuje do všech bytů.

Otevřenost jako designový koncept - sklo a minimální dimenze oceli a betonu vedou k maximální otevřenosti fasády.

Pozemek ležící mezi Flevoparkem a železniční tratí byl dlouho nepřístupný, až vznik nové ulice umožnil na tomto místě stavět. Architekti se museli vypořádat se složitými podmínkami- hlukem, kavalitou ozvduší- proto vznikla unikátní fasáda. Budova je zabalena v "kůži" z prosklených panelů (různě vůči sobě nakloněných).

99 rodinných domů a bytů leží mezi původním lesem a nově vybudovaným rybníkem.

Byty, kanceláře, umělecká studia se rozprostírají okolo a nad viaduktem od Otto Wagnera.

Barevné řešení sociálního bydlení v šedivé čtrti Vídně.

Zajímavé pojetí skleněné fasády, změkčení moderní geometrie. 

Uzavřený prostor mezi třemi barokními domy v centru Ljublany otevřeli architekti do dvora, kolem kterého je seskupeno 12 bytů. Plně prosklená fasáda osvětluje byty a opticky zvětšuje vnitřní atrium.

Zajímavě pojatý městský blok, schéma názorně ukazuje práci architektů. Roztržením bloku vzniká nový městský prostor a výšková uskočení otevírají pohledy na nedaleké hory a pouštějí slunce do dvora.

Bytový dům na netradičním trojúhleníkovém půdoryse. Hmota domu je umístěna v koutě rohového pozemku tak, aby co nejvíc plochy zahrady zůstalo nezastavěno. Na každém patře je jen jeden byt, ale každé patro je řešeno půdorysně jinak.

Dům se skládá ze čtyř úrovní, ve spodní je podzemní parkovaní ve druhé a třetí je po dvou bytech a v poslením menším podlaží je byt jeden. Pomocí složité statiky a samonosných betonových desek zbavil švýcarský architekt Kerez hlavní fasády všech podpěr. To má nejen vizuální efekt, ale pomocí plného prosklení má dům velké sluneční zisky.

Z bývalé průmyslové zóny Grosvenor Dock v západním Londýně vzniká nová obytná čtrť. Dvojice budov s rytmicky členěnou kovovou fasádou s obtisklou grafikou skrývá 103 a 196 apartmánů.

Na základě plánů Ericka van Egeraata vznikl komplex se smíšenými funkcemi (kanceláře, hotely, restaurace, kina, volný čas, bydlení) na půdorysu C. Uvnitř je veřejný park, který navazuje na les na kraji města. Dům má dvě tváře, jednu uliční s městským charakterem a do parku organičtěji formovonou a plně prosklenou fasádu.

Rozlehlý dům pro seniory zahalený celý v bílém. Texturu fasády tvorí zapuštěné terasy. Jednotlivé byty jsou po vnější straně půdorysu přístupné z pavlače.

Na třech domech obytného bloku ve velmi hustě obydlené čtvri Kodaně dostali architekti z JDS úkol navrhnout tři nové apartmány a zároveň chybějící zahradu pro zbytek domu. Na střeše nových bytů vznikla svérázná krajina s travnatým kopečkem, rozhlednou, malým hřištěm a grilovací plošinou.

Dočasná stavba na okraji Amsterdamu, 335 studentských jednotek, které lze podle potřeby převést na jiné místo. Jednotlivé buňky byly prefabrikovány a s ostatními spojeny až na místě.

Dvě jasné jednoduché hmoty, dva domy v každém dva byty a jeden mezonetový byt s horním patrem otevírajícím se do střechy. Dům pomalu klesá podél vrstevnice a svým měřítkem a formou navazuje na okolní zástavbu.

Díky malé hloubce parcely zabírají jednotlivé byty celou půdorysnou plochu domu- vznikly velkorysé aprtmány o 250 metrech čtverečních. Byty mají jednu základní úroveň s obytným prostorem a dvě mezipatra s ložnicemi. Toto uspořádání se propisuje do fasády.Terasa vede kolem všech pokojů a uprostřed má rozšířenou část s vyšší světlou výškou, ve které jsou zasazeny stromy.

Spojení mezi veřejným a soukromým prostorem- klasický blok s vnitřím dvorem architekti na jedné straně zcela otevřeli a na druhé spojili podchodem dvůr s další ulicí. 

Apatrmány v akademickém areálu Melbourne. Skla zastiňují výrazné barevné slunolamy, které dynamicky člení fasádu jinak zcela strohého domu.

Mnoho dánských měst má ve svém širším centru objekt sila, který už je dlouho nevyužívaný, ale je stále dominantním prvkem města. Toto silo bylo přeměněmo na 21 bytů, v silu samém je umístěno schodiště a výtah a na něm jsou navěšeny prostorné byty.

10 věží se společnou základnou-320 apartmánů a obchodní pasáž v přízemí objektu. Obchodní pasáží, která vede souběžně s hlavní ulicí projdete směrem k nádraží. Celý komplex by měl fungovat jako malá obce s veškerým zázemím.

Na pozemku, který byl zastavěn klasickým domem se nyní otevírá nový dvůr, pomocí kterého jsou nové byty více prosvětleny. Bytový dům v uliční frontě doplňují tři řadové domy v zadní části pozemku.

Jednoduchá čistá stavba je zajímavá díky pravidelnému rastru vysokých okenic, které mohou být zavřené nebo otevřené ve třech polohách - 45°, 90° a 180°. Vstup je vyznačen drobným šedým schodištěm, které doplňuje parter ulice.

Velký obytný blok ve svahu na kraji čtvrti Carabanchel. Apartmány zabírají celou šířku dispozice a otevírají se na jedné straně do ulice na druhé do soukromého dvora. Dispozice bytů umožňuje nájemníkům mírnou variabilitu půdorysu.

Dům bohatý nejen svou barevností, ale i množstvím krytých teras, které jsou mezi barevnými bloky jednotlivých apartmánů (82). Uvnitř bloku je soukromý prostor pro obyvatele komplexu.

Norští architekti z Reiulf Ramstad arkitekter jsou tvůrci apartmánového komplexu v Grünerløkka- čtvrti norského hlavního města, která bývalo typickou čtvrtí dělnické třídy v 19. století. Blok budovy "K5" je vzácným příkladem, jak do industriáního prostředí zasadit citlivě nový obytný objetk.

Nedaleko nádraží Gare de Lyon, uvnitř klidné zástavby bez velkého dopravního zatížení vyrostly 2 věže, ve kterých je 62 bytů. Domy obklopuje velkorysý venkovní prostor a každý byt má velkou terasu. 

Jednoduchá a jasná struktura se snaží využívat své prostředí ke snížení spotřeby energiií. Na východní straně je galerie, která v létě slouží jako chladič - využívá principu příčného větrání. Rozdíl v teplotách na obou fasádách je 15 stupňů. Na západní straně chrání fasádu před sluncem hluboké lodžie.

Před klasickou bytovou stavbu představěli architekti ze spolupracujícíh ateliérů Gmur & Steib Architekten velkorysé balkóny- tím vnikla zajímavá struktura a byty se změněnými dispozicemi získali novou kvalitu. Balkóny jsou uzavřené za betonovou zdí a drží si tak soukromí atrií.

Čerstvě dokončený domov pro seniory- perforované stěny se vinou okolo dvoru, který slouží jako společný a společenský prostor pro obyvatele a jejich návštěvníky. Hmota je částečně zapluštěná do terénu.

Ekologicky zaměřený projekt na výstavbu bydlení pro studenty - na fasádu byly použity dřevěné panely v různých modulech.

Restrukturalizace a dostavba bytového domu z roku 1970 pod vedením francouzských architektů, kterří betonovému brutálnímu skeletu dodali barvu a eleganci v podobě pláště z eloxovaného hliníku.

Na pozemku 110 metrů čtverečních vyrostl dům s deseti byty- 2 na patro, některé byty jsou mezonetové. Rozložení bytů se přímo promítá do jižní fasády.

Sedm nových bloků pro studentské bydlení se nachází v dobře dostupné obytné čtvrti britské metropole. Zajímavě řešená fasáda, jednolůžkové pokoje s vlastní koupelnou, společné kuchyně na patře vždy pro 5 - 6 studentů. 

Na předměstí Toronta vznikají nové věže s bydlením. Pozemek na křižovatce dvou rušných ulic funguje jako orientační bod a stává se symbolem okolí. Čínští architekti rozrotovali podlaží tak, že byty mají výhledy různýmí směry.

Bytový dům stojí na pozemku na kterém město plánuje cestu, proto jsou tři spodní patra konstrukčně nezávislá na zbytku domu a později se dojde k jejich odstranění. Zatím jsou ve spodních patrech obchody a kanceláře. V horních patrech má každý byt terasu ze které je ovorem v podlaze možno se evakuovat do nižších pater.

Jižně od města Tromsø v odovodněné oblasti vznikla nová obytná čtrť přibližně s 900 byty. Vysoká hustota zalidnění a kvalitní venkovní plochy jsou hlavním mottem výstavby.

4 byty v domě, který si architekti z AFGH navrhli z části pro sebe. Surovost betonu je v interiérech změkčena světlým dřevem (prefabrikované panely), které je použito na stropy a příčky.

Bytový dům leží v historickém centru města na strmém svahu s výhledem na řeku Duoro. Záměr snížit výslednou výšku objektu a začlenit ho co nejvíce do struktury města vedl k zachování svahů a stávajícíh opěrných zdí a jejich využití pro komunikace - jako venkovní pavlače.

Ve strmém terénu jsou originálním způsobem osazeny 2 veže. V úrovni přízemí je "promenáda", ta každou věž rozděluje na dva domy a dává domu "plovoucí" charakter, to je podtrženo tím, že každá věž se o terén opírá pouze ve čtyřech bodech.

Lorcan O’Herlihy architects jsou tvůrci obytného bloku Habitat 825, ten je tvořen dvěma L, která mezi sebou mají společné prostranství. Z tohoto centrálního dvora má všech 19 bytů vstupy a tak se všichni obyvatelé domu na dvoře potkávají a oživují tento prostor.

Minivež na půdorysu 23x32 a výšky 25 metrů v sobě skrývá studenské bydlení. Apatrmány s plným prosklením nabízí hodně světla a výhledy do okolí.  Uprostřed dispozice leží atrium, kolem ktrého vedou jak vertikální tak horizontální komunikace a z něj se vstupuje do všech bytů.

Otevřenost jako designový koncept - sklo a minimální dimenze oceli a betonu vedou k maximální otevřenosti fasády.

Pozemek ležící mezi Flevoparkem a železniční tratí byl dlouho nepřístupný, až vznik nové ulice umožnil na tomto místě stavět. Architekti se museli vypořádat se složitými podmínkami- hlukem, kavalitou ozvduší- proto vznikla unikátní fasáda. Budova je zabalena v "kůži" z prosklených panelů (různě vůči sobě nakloněných).

99 rodinných domů a bytů leží mezi původním lesem a nově vybudovaným rybníkem.

Byty, kanceláře, umělecká studia se rozprostírají okolo a nad viaduktem od Otto Wagnera.

Barevné řešení sociálního bydlení v šedivé čtrti Vídně.

Zajímavé pojetí skleněné fasády, změkčení moderní geometrie.