Zelená střecha

Na vodní cestě mezi Lofotami a ostrovem Vesteralen vzniklo z důvodu zesílení nákladní dopravy řídící centrum. Na okraji národního parku bylo potřeba začlenit svatbu citlivě do krajiny.

Typický dům na severním předměstí Melbourne stojí na úzké parcele se zahradou orientovanou na sever. Díky tomu nebylo možné situovat přístavbu klasicky, ta by tak zastínila zbytek zahrady. Proto se architekt Andrew Maynard rozhodl pro jiné řešení. Přístavba stojí na samém konci zahrady a s původním objektem ji propojuje jen úzký krček. Mezi novým a starým vzniklo atrium, ze kterého se můžete vyšplhat na zelený vršek. Ve starém domě jsou místnosti dětí, pod zelenou střechou je obytný prostor a nad ním je v boxu s kovovým obkladem ložnice rodičů.

Vertikální bydlení na úzké parcele o šířce 4 metry dostalo fasádu se zelenými pruhy. Rostliny stíní přímým slunečným paprskům a zároveň oživují jak exteriér tak interiér domu. Všechny stěny v interiéru jsou obloženy úzkými granitovými proužky. 

V pro holandsko nezvykle hornaté oblasti u lesní přírodní rezervace leží tento rodinný dům. Hmota objektu je víc jak z poloviny skryta v umělém kopci, který přechází ve střešní rovině na zbytek objektu. Tomuto řešení nahrával požadavek klienta na ekologicky nenáročné bydlení. Dům je zeminou izolován ze severní strany.

Objekt se krčí na skalnatém norském pobřeží. Dvě hmoty (soukromá a společná část) jsou orientovány směrem k vodě a nabízí tak zajímavé výhledy. Fasáda je tvořena dřevem - borovicí.

Návštěvní centrum usazené v islandské krajině se skládá ze tří hlavních hmot (i materiálově), které jsou různě využívány v závislosti na ročním období. Architekti použili lokální dřevo - severský modřín, využili skalnaté podloží a stavbu opatřili zelenou střechou.

Podobný přístup ke svažitému pozemku jako v předchozím příspěvku. Tento francouzský domek pomalu klesá k terénu a zárověň se otáčí kolem malého atria, kde stojí výřivka. Z vrchního patra se vstupuje na terasu, která pozvolna navazuje na zelenou střechu a na okolní terén.

Kousek od Soulu v malém údolí stojí dům otevřený do zahrady a chytře se otáčející zády k silnici, tak aby si na vlastní zahradě měl co nejvíc soukromí. Díky svažitému terénu mohli architekti dům umístit tak, že pomalu vyrůstá z pozemku.

Budova slouží jako administrativní zázemí pro vědecký výzkum u ZOO Bronx. Je citlivě zasazená do zdejšího terénu.Výrazným prvkem je zelená rampa, která slouží jako zahrada pro vyšší patra domu a propojuje různé úrovně terénu.

Přístavba zdvojnásobuje objem původního klasického domu. Spirálovitě spojuje otevřený obytný prostor a více soukromé provozy.